Naprostou novinku ve vzdělávání učňů představilo v minulých dnech Střední odborné učiliště v Domažlicích ve spolupráci s bavorskou firmou sídlící v Horšovském Týně. Společnost a škola teď půjdou novou cestou – budoucí kvalifikované dělníky v oblasti zpracovávání plastů se rozhodli vzdělávat společně.

Už devatenáctým rokem přijíždějí do Českých Budějovic ve druhé polovině srpna lidé z různých koutů světa, aby se na Jihočeské univerzitě učili tři týdny intenzivně český jazyk. Letní školu slovanských studií navštěvuje rok od roku stále více studentů. Mezi padesátkou letos přihlášených byli úplní začátečníci i velmi pokročilí

Na okraji řezenského starého města u školy Kreuzschule mají děti opravdový problém. Správně tudy smí projíždět jen velmi málo aut, jako třeba taxíky nebo vozidla rezidentů. Reálný stav ale vypadá jinak: mnoho rodičů přiváží své děti do školy autem, a to je přesně důvod, proč je cesta pro mnoho ze 300 žáků Kreuzschule nebezpečná. Proto se děti o pořádek postaraly samy.

Teď budeme pokračovat tématem, které se v Bavorsku už postaralo o hodně vzruchu a v Česku ještě možná povede k protestům. Jedná se o studijní poplatky. Od letního semestru roku 2007 platí studenti v Bavorsku až 500 Euro za semestr. Podobně vysoké poplatky by mohli brzy očekávat studenti v Česku. Co přinášejí studijní poplatky a co si myslí čeští studenti o plánech vlády, to dnes postavíme proti sobě, a začneme nejdříve pohledem do Regensburgu na tamější univerzitu.

V Bavorsku je tedy mnoho studentů nespokojeno se studijními poplatky. Ty budou pravděpodobně od roku 2014 zavedeny i v Čechách. Už v tomto roce by studenti mohli poprvé sáhnout hluboko do kapsy, a sice tehdy, jestliže vláda zavede zápisné ve výši 6000 korun, tedy zhruba 250 Euro za každý studijní rok. Jak se studenti zabývají touto myšlenkou a jak by se mohla situace pro univerzity vyvinou, to v Plzni zjišťovali naši bavorští kolegové

Na léto každý rok se těší většina školáků. Hlavně proto, že budou konečně prázdniny. Délka i termín školních prázdnin se ale v evropských státech liší. Někde jsou lavice školáků prázdné tři měsíce, někde dva a někde ani to ne. Oslovili jsme školáky a učitele v jedné české a v jedné německé škole. Zajímalo nás, zda by si přáli termín či délku prázdnin změnit.

Bedřicha Smetanu a symfonickou báseň „Vltava“, kterou složil, zná skoro každý. Český hudební skladatel se díky ní stal nesmrtelným. Toto romantické dílo nyní nastudovaly děti z několika základních škol a doprovázené tancem, hudbou a zpěvy ho uvedlo na scéně v Pockingu. Tento nápad se zrodil v hlavě jedné učitelky.

Na začátku stál kurs češtiny. Před více než deseti lety navštěvoval Günther Juba jazykový kurs ve Waldsassenu a jednoho dne tam přijel na návštěvu český kurs němčiny z Chebu. Všichni účastníci k sobě ihned našli vzájemné sympatie a vyrazili spolu na pivo. Tak začínají mnohá přátelství! Tyto přátelské styky se od té doby pravidelně udržují u stolu pro stálé hosty v Chebu.

Už do třetí sezóny vyjely v minulých dnech tzv. Šumava-busy, které zajišťují turistům pravidelné spojení mezi Bavorskem a Čechami. První letošní cesta vedla trasou Rittsteig–Nýrsko. Skupinu turistů z Německa přivítal v Nýrsku starosta obce, bavorští hosté se pak vydali Šumavou pěšky zpět do Německa.

Tváře jako vytesané z kamene, krajiny jako z jiných časů, vesnice, ze kterých se vyvinula malá městečka: To všechno je vidět na prvních fotografiích ze Šumavy, které vznikly koncem 19. století. Tehdejší fotografie byly ještě pravými průkopníky nového druhu umění. Tyto poklady minulosti sbírá Muzeum Šumavy v Kašperských Horách. V současné době jsou ale k vidění na výstavě v Regenu.

Chcete opravdu dobře poznat šumavskou krajinu? Pak se můžete na procházku známými, ale i dosud opomíjenými místy chráněné oblasti vydat s průvodcem. Velmi snadno si objednáte třeba na správě národního parku. Jsou to většinou místní lidé, kteří znají přírodní, ale i historické souvislosti v regionu.

Dnes začneme takzvanou šumavskou podmalbou – tedy obrázky malovanými na skle, které jsou tak typické pro tento region. Dříve bývaly neodmyslitelnou součástí života lidí na Šumavě, dnes se této technice věnuje už jen několik umělců. Rodačka z českého Perneku paní Marie Groh vyučuje v Bavorsku podmalbu už téměř dvacet let. Dva kurzy už vedla také v Čechách.

Farma Vlčí jámy u Lenory je jednou z mála v národním parku Šumava, která se specializuje na produkci mléka a mléčných výrobků.  Většina se zabývá chovem masných plemen. Farma si vytvořila v okolí vlastní obchodní síť. Pro 2000 l mléka si sem denně jezdí cisterna z bavorské mlékárny.

V následujícím příspěvku se podíváme na železnici. Přesněji na úsek trati mezi západočeskou Aší a bavorským Selbem. Vlak těmito místy naposledy projel v první polovině devadesátých let minulého století a od té doby se trať nepoužívá. Za sebou má ale bohatou minulost, a před sebou snad i budoucnost. V současnosti se totiž hovoří o jejím obnovení.

V Českých Budějovicích se od dubna pravidelně scházejí přeživší oběti nacismu. Kontaktní centrum založila společnost Živá paměť, která pečuje o oběti války. Pamětníci se tu o své zážitky dělí nově i s mladými lidmi. Mezigenerační dialog je důležitým momentem pro pochopení této etapy dějin.

Živnostníci na česko-německém pohraničí si již dvacet let vydělávají na živobytí hlavně díky německým zákazníkům. Ti tu ale v posledních letech přestávají utrácet. Jsou města, kde zkrachovaly restaurace i obchody. Na jihu Čech jsme zjišťovali situaci ve Strážném, kde se několik let po pádu železné opony hovořilo o zlatém dolu.

Zkusit štěstí za hranicemi. Už několik let se každoročně mnoho Čechů vydává za prací do Německa. A opačně – řada Němců míří za prací k nám. Proč se tak rozhodnou, co je k tomu vede a jak se jim v cizím státě žije – také na to se můžete podívat v následující reportáži.