Téměř rok trval výzkum, který prováděli němečtí a čeští výzkumní pracovníci na vodní nádrži Skalka na Chebsku. Ti se na ni zaměřili kvůli velice špatné kvalitě vody, která znemožňuje jakékoli její využití. Po deseti měsících práce přišli na to, že sinice, které ve zdejší vodě žijí, jsou téměř nezničitelné.

Německý a rakouský pracovní trh je českým občanům otevřený necelý měsíc. Datu 1. května ale předcházely důkladné přípravy. Na obou stranách česko-německé hranice se uskutečnil bezpočet jednání na toto téma, o kterých jsme vás informovali. Celou situaci jsme poctivě sledovali několik měsíců a v následující reportáži vám přinášíme malé ohlédnutí.

Poslední březnovou neděli patřil sál Sokola v Sušici harmonikářům a heligonkářům. Stovky spokojených diváků pořádně rozparádili muzikanti z jižních a západních Čech a také z bavorského Zwieselu. Největší aplaus určitě sklidil osmiletý klučina Lukas Hartl.

Teď se ještě vrátíme do letních dnů a ukážeme vám jednu celkem netradiční reportáž. Štáb našich bavorských kolegů si vyzkoušel českou národní zábavu – a to sjíždění řeky. U našich sousedů není kanoistika zdaleka tak oblíbená a rozšířená, jako u nás. Proto jim sjíždění naší asi nejoblíbenější řeky – Vltavy – připadalo jako neobvyklé adrenalinové dobrodružství . Ostatně podívejte se sami

Byl tam Goethe, pruský královský pár Bedřich Vilém III a Luisa, a nenechal si jej ujít ani romantik Ludwig Tiek. Tím lákavým místem je skalní labyrint ve Wunsiedelu. Již po staletí vyvolává toto největší evropské žulové kamenné moře u návštěvníků nadšení. Hodně se toho za tu dobu stalo, ale jedno se vůbec nezměnilo: Mohutné skalní balvany propůjčují tomuto kousku země zcela zvláštní půvab...

U výroby skla ještě chvíli zůstaneme. Dva čeští skláři pokračují v bavorském městečku Mauth, jen půl hodiny od českých hranic, v tradici ruční výroby skla. Šumavské sklářské pece postupně v Česku i v Německu vyhasínají, a tak je zájem dvou českých sklářů zachovat toto řemeslo vítaný. Sklářská huť je otevřená veřejnosti, návštěvníci se tu dozví o skle téměř vše. Výrobu vidí na vlastní oči a dokonce si mohou ledacos i sami vyzkoušet.

Letos slaví region jižního Bavorského lesa a českého regionu Šumavy tisícileté jubileum historické obchodní cesty Zlaté stezky. Tato cesta bývala ve své době motorem vývoje tohoto regionu. Podél ní se v důsledku přepravy soli rozvinul čilý obchodní ruch. Tisícileté jubileum této cesty oslavili i v Pasově vybudováním tábora mezkařů

Noc z 21. na 22, prosince se nazývá v Bavorsku „Drsnou nocí“ Je to nejdelší noc v roce. Z tohoto důvodu táhnou skřeti, příšery a ostatní děsivé bytosti uličkami regensburgského Starého města. Jde o pohanskou slavnost, starou už několik staletí

Plzeň žila v minulých dnech dalším ročníkem Slavností svobody. Ty v západočeské metropoli každoročně připomínají poslední dny konce 2. světové války a osvobození Plzně americkou armádou.

Ani na letošních slavnostech dřeva ve Volarech nechyběla mezinárodní soutěž O putovní dřevák. Čtyřčlenná družstva z Čech, Německa a Rakouska tradičně měřila své síly v pěti disciplínách. Zabavit sebe i diváky - to je hlavním smyslem celých slavností. Ty navíc pomáhají prohlubovat přeshraniční mezilidské vztahy a překonávat jazykovou bariéru.

Evropský parlament získává stále větší vliv na každodenní život lidí. Rozhoduje, jaké potraviny se objeví na pultech obchodů, nebo kteří řezníci budou smět prodávat maso a jaké, a tak dál a tak dál. Co by se ale stalo, kdyby v dobách hospodářské krize musel každý členský stát hospodařit sám na sebe? To je otázka. Proto je společná Evropa pro každého stále důležitější. Ovšem na volební účasti se to neprojevilo. Co mohou udělat politici, aby se to změnilo?

Ovocnářský Mikroregion Chelčicko-lhenický už několik let spolupracuje s pěstiteli z oblasti bavorského Deggendorfu. Projekty, které rozvíjí prosperitu ovocnářů, otevírají cestu k evropským penězům. Čeští pěstitelé se od svých bavorských kolegů učí zejména umění prodávat. Hosté z Bavorska letos navštívili tradiční podzimní Slavnosti plodů.

Chelčicko-Lhenický mikroregion pořádal letos už po osmé slavnosti plodů. Stejně jako loni ve Lhenicích nechyběl tentokrát ani v Malovicích ovocný trh. Své produkty tu prodávali místní pěstitelé. Bohatý program přilákal stovky návštěvníků, mezi nimi i početnou skupinu lidí z bavorské partnerské ovocnářské oblasti u Deggendorfu.

Polední silvestrovské setkání na hranicích už se stalo na šumavské Bučině tradicí. Většinou na běžkách sem dorazí ze sousedních obcí desítky lidí. Veselého rozloučení se starým rokem se účastní i představitelé partnerských obcí Kvilda a Mauth Finsterau, aby u sklenky šampaňského zhodnotili či naplánovali jiné společné akce.

Klenotnice dějin. Tak se rádo tituluje město Písek v propagačních brožurách. Má ty nejlepší předpoklady pro budoucí partnerství s německým Deggendorfem. Nejdříve ale tato města podepsala smlouvu o přátelství.

Naše německé kolegy zajímalo, nakolik se liší zvyky na bavorské a české svatbě. Proto se vydali na svatbu českého páru do Mirošova nedaleko Plzně. Na jejich reportáž se můžete podívat právě teď.

Je tomu více jak dva roky, co se mezi Rozvadovem a Norimberkem otevřel poslední kus dálnice, díky kterému se dnes řidiči dostanou až ke španělským břehům Atlantského oceánu. Tehdy tady byla navíc odhalena a pokřtěna sedm metrů vysoká socha amberského výtvarníka Haralda Bäumlera. My jsme se k Trischingu vydali na sochu s jejím tvůrcem a naší kamerou podívat - a zjistit proč byla právě tady postavena a jaký význam má ve skutečnosti jeho dílo znázorňovat.